Nevím, kdo je autorem rozšířeného rčení „Pořádek je pro blbce, inteligent zvládne chaos“ a v jaké souvislosti to onoho autora napadlo. Jisté je, že nám poskytl cennou výmluvu, která nás napadá pokaždé, když ve snaze udržet pořádek selžeme. Má být ve firmě pořádek, nebo by měla poskytnout prostor k seberealizaci inteligentů? Slovo pořádek má původ v historii ve slově řada. Bylo to tenkrát něco, co označovalo pomocí přímé linie stav, který byl pod kontrolou člověka. Například přímá linie předmětů v přírodě sama o sobě neexistuje. Stromy v lese nerostou jen tak v přesném zákrytu, srna neběží stovky metrů naprosto rovně. Dávní vojevůdcové poznali během okamžiků stav bojové připravenosti svých jednotek. Vojáci, kteří stáli v zástupu, byli ochotni nasadit svůj život proti nepříteli. S těmi, kteří leželi nebo stáli stranou, se již nedalo s jistotou počítat. Snaha zavádět pořádek a tedy předvídatelnost, provází člověka již odedávna. Pořádek a předvídatelnost – stav vytvořený uměle člověkem, byl vždy pokusem zmenšit náhodnost a nejistotu v boji o život v drsné přírodě. Jedním z prvních projevů této snahy u člověka mohl být ostrý kámen či klacek v jeho ruce pro případ boje nebo lovu.
Co to je pořádek? Slovník spisovné češtiny slovo pořádek definuje jako dobrý stav, náležité uspořádání. To by ale vaše děti ještě nepřimělo uklidit si dětský pokoj, že? Jedna z fantastických definic slova pořádek, která ve slovníku bohužel není, zní takto: „Pořádek je stav, kdy má každá věc svoje místo a účel.“ Najednou je to dětem srozumitelné. V pokojíčku je uklizeno tehdy, kdy tam jsou jen věci, které jsou dítětem smysluplně používány a tyto věci se nacházejí na svém, pro ně určeném místě. Není to žádný extremismus, samozřejmě, že do pokojíčku patří kromě praktických věcí i ty, které jsou pro radost. A bezpochyby by o tomto umístění a účelu mělo rozhodovat v co největší míře samo dítě, pokud rodiče chtějí vychovat někoho s vlastním názorem.
Pořádek je opakem chaosu, náhodnosti, bezvládí, nekontrolovatelného vývoje situace. Pan doktor při zdravotní prohlídce konstatuje: „Jste v pořádku“ a pacient si oddychne úlevou. Všechny orgány plní svůj účel a jsou na svém místě. A to je pořádek.
Firma, která je v pořádku.
Totéž platí i pro firmu. Jakákoli firma má také svoje orgány, má svou recepční, má svého prodejce, má svého šéfa, má svou paní účetní. A tyto orgány mají být na určeném místě a pracovat tak, aby byly v souladu se zbytkem organismu a organismus jako celek plnil svůj účel. Když si uvědomíme tento koncept do důsledku, skrývá to v sobě návod na zefektivnění jakékoli oblasti. Prodejní oddělení nedosahuje takových výsledků, jakých by dosahovat mělo? Potom stačí prozkoumat fyzicky reálný stav prodejního oddělení a najít vše, co není na svém místě nebo nefunguje, jak má. S naprostou jistotou tam najde dobrý vedoucí spoustu věcí, které nejsou v pořádku. K obnovení efektivity pak stačí stav pořádku obnovit – zajistit, že se jsou věci na svém místě, že lidé dělají to, co dělat mají. Ale proč to celé vzniklo? Na začátku možná nikdo nedefinoval, jak věci v oddělení mají fungovat, ale toto je jen menší část pravdy. Skutečná příčina je v nedostatečné kontrole a v absenci neustálého vyžadování a prosazování pořádku v oblasti.
Pořádek zachraňuje životy.
Příkladem okamžiku, kdy je pořádek naprosto nezbytný, je například chirurgický sál během operace. Dokážete si představit, že by operující specialista uvažoval se zbytkem týmu, kam se asi poděl skalpel? Jsou to situace, kde chceme omezit jakoukoli náhodnost na nezbytné minimum – jde o život pacienta. Automaticky respektujeme pravidla a pořádek všude tam, kde hrozí nebezpečí a plně si toto nebezpečí uvědomujeme. Zažil jsem přeplavbu oceánu na turistické jachtě. Díky délce plavby byl na řízení jachty najatý profesionální kapitán, absolvent ruské námořní akademie. I přes to, že jsem nebyl na moři poprvé, jsem byl v tom dobrém šokován jeho stylem řízení posádky. Naprosto nekompromisně oznámil, že tato loď, na této plavbě bude ovládána výhradně jeho příkazy. U veškerého vybavení lodi, u každého přístroje přesně definoval způsob jeho použití a stav, do kterého má být přístroj vrácen po použití. Všechny přístroje průběžně kontroloval a osobně se přesvědčil o splnění každého vydaného příkazu. Trval na dodržování pořádku v důležitých věcech. Díky tomu, že řekl přesně, na čem záleží, věděli jsme, že můžeme projevit svůj názor, svou tvořivost ve věcech, které nebyly kontrolovány. Kapitán řekl: „Je mi jedno, co uvaříte a jak to chutná. Ale jezte to pomalu, jinak vám bude špatně od žaludku a ohrozíte všechny ostatní.“
Jak toto aplikovat v běžném životě firmy?
Například, stává se vám, že se ve firmě vyskytují případy, kdy člověk nedělá to, co by dělat měl. Má tento člověk definovanou práci? Chce ji dělat? Pochopil, jak přesně to má dělat? Ukázal vám, že to zvládá? Vykazuje vám své výsledky? A kontrolujete pravdivost těchto výkazů? Na kterou z těchto otázek jste si odpověděli „ne“? To je pro vás indikátorem toho, ve které oblasti vaší firmy není pořádek. Tam, kde je pořádek udržován a kde věci fungují, tam stojí v řadě vaši oddaní bojovníci. Tam, kde nevidíte řadu kopí v zákrytu, tam byste se měli co nejrychleji vydat a pořádek zavést, protože právě tento oddíl bude rozdrcen nepřítelem jako první. Možná, že inteligent chaos zvládne, ale pravděpodobně už nezvládne nic dalšího a pochybuji, že by tohle skutečného inteligenta naplňovalo. Nechat mimo kontrolu důležité orgány vaší firmy znamená čekat, jak to dopadne a doufat, že snad dobře. A to není při vší úctě vůbec projev inteligence, ale spíše apatické víry v osud.
Autor: Pavel Ranc, konzultant Business Success
